Jump to ContentJump to Main Navigation
Show Summary Details
More options …

Slovak Journal of Political Sciences

The Journal of University of Saint Cyril and Metodius in Trnava

4 Issues per year

Open Access
Online
ISSN
1335-9096
See all formats and pricing
More options …

Historical Consciousness in the Focus of Sociological Enquiry

Doc. Jiří Šubrt
  • Corresponding author
  • Department of Historical Sociology, Faculty of Humanities, Charles University in Prague, U Kříže 8, 158 00 Prague 5, Czech Republic
  • Email
  • Other articles by this author:
  • De Gruyter OnlineGoogle Scholar
Published Online: 2014-03-25 | DOI: https://doi.org/10.2478/sjps-2014-0008

Abstract

Historical Consciousness in the Focus of Sociological Enquiry. This article attempts to elaborate a theory of historical consciousness which could apply to the area of empirical sociological enquiry. Its essential idea is that it is possible to view historical consciousness as an "entity" shaped by the interplay of four components: a) lived historical experience (lived personally, eventually transmitted through interpersonal contact), b) ideology, particularly state ideology and ideology of political parties, c) knowledge produced by historiography and historical science, d) collective memory

Abstract

Historické vědomí v ohnisku sociologického zkoumání. Článek přináší nástin teorie historického vědomí, která je určena k aplikaci v oblasti empirického sociologického zkoumání (dotazování). Základní myšlenkou této koncepce je, že historické vědomí lze nahlížet jako „entitu“, jež je tvořena souhrou čtyř komponent, kterými jsou: a) prožitá historická zkušenost (prožitá osobně, případně přenášená v interpersonálním kontaktu), b) ideologie, zejména státní ideologie a ideologie politických stran, c) poznatky produkované dějepisectvím a historickou vědou, d) kolektivní paměť

Keywords: historical consciousness; collective memory; lived historical experience; ideology; historical science

Kľúčovéslová: historické vědomí; kolektivní paměť; prožitá historická zkušenost; ideologie; historická věda

References

  • ASSAMANN, A. 2006. Der lange Schaten der Vergangenheit: Erinnerungskultur und Geschichtspolitik. München: Beck. Google Scholar

  • ASSMANN, A. 2009. Erinnerungsräme: Formen und Wandlungen des kulturellen Gadätnisses. München: Beck.Google Scholar

  • ASSMANN, J. 2001. Kultura a paměť: Písmo, vzpomínky a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha: Prostor.Google Scholar

  • ASSMANN, J. 2007. Religion und kulturelles Gadätnis. München: Beck.Google Scholar

  • BERGER, P. L. 1991. Pozvání do sociologie. Praha: FMO.Google Scholar

  • BERGER, P. L., LUCKMANN, T. 1999. Sociální konstrukce reality: Pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.Google Scholar

  • BERGMANN, W., 1983. „Das Problem der Zeit in der Soziologie.“ In: Kölner Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie. Vol. 35., No. 3: 462-504.Google Scholar

  • BERGSON, H. (1896) 2003. Hmota a paměť. Praha: OIKOYMENH.Google Scholar

  • BORRIES, B. von 1988. Geschichtslernen und Geschichtsbewußtsein. Stuttgart: Klett..Google Scholar

  • BORRIES, B. von 1990. Geschichtsbewußtsein als Identitätsgewinn? Fachdidaktische Programmatik und Tatsachenforschung. Hagen: Margit Rottmann.Google Scholar

  • BORRIES, B. von 1995. Das Geschichtsbewußtsein Jugendlicher. Erste repräsentative Untersuchung über Vergangenheitsbedeutung, Gegenwatwahrnehmungen und Zukunftserwarungen von Schülerinnen und Schülern in Ost-und Westdeutschland. Weinheim: Juventa.Google Scholar

  • BOURDIEU, P. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum.Google Scholar

  • BRUNER, J. 1990. Acts of Meaning. Cambridge, MA: Harvard University Press DILTHEY, W. (1910) 1981. Der Aufbau der geschichtlichen Welt in den Geisteswissenschaften. Frankfurt am Main : Suhrkamp.Google Scholar

  • GADAMER, H.-G. 1979. „The Problem of Historical Consciousness“. In: P. Rabinow, P. Sullivan, W. M. /ed./, Interpretive Social Science: A Reader. Berkeley: University of Califorina: 103-160.Google Scholar

  • GEORGI, V. B. - OHLIGER, R. 2009. Crossover Geschichte: Historisches Bewusstsein Jugendlicher in der Einwanderungsgesellschaft. Hamburg: Körber-Stiftung.Google Scholar

  • GIDDENS, A. 2000. Unikající svět: Jak globalizace mění náš život. Praha: Sociologické nakladatelství: Google Scholar

  • HALBWACHS, M. 1950. La mémoire collective. Paris: PUF.Google Scholar

  • HALBWACHS, M. 1994. Les cadres sociaux de la mémoire. Paris: Albin Michel.Google Scholar

  • HERVIEU-LÉGER, D. 1993. La Religion pour Mémoire. Paris: Le Cerf.Google Scholar

  • HROCH, M. 2010. „Historické vědomí a potíže s jeho výzkumem dříve i nyní.“ In: Šubrt, J. (ed.), Historické vědomí jako předmět předmět badatelského zájmu: Teorie a výzkum. Kolín: Historická sociologie - knižní řada, S. 31 - 46.Google Scholar

  • JEISMANN, K.-E. 1988. „Geschichtsbewußtsein als zentrale Kategorie der Geschichtsdidaktik.“ In.: Schneider G. /ed./, Geschichtsbewußtsein und historisch-politisches Lernen. Pfaffenweiter: Centaurus, 1-24.Google Scholar

  • KVASNIČKOVÁ, A. 2005. Náboženstvo jako kolektívna paměť: prípad Slovenska a Čiech. Bratislava: Univerzita Komenského.Google Scholar

  • LUHMANN, N. 1988. Soziologische Aufklärung. Bd. 2, Opladen: Westdeutscher Verlag.Google Scholar

  • LYOTARD, J.-F. 1993. O postmodernismus. Praha: Filosofia.Google Scholar

  • MEAD, G. H. 1936. Movements of Thought in the Nineteenth Century. Ed. by M. H. Moore. Chicago: The University of Chicago Press. MEAD, G. H. 1959. The Philosphy of the Present. Ed. by A. E. Murphy. La Salle - Ill.: Open Court.Google Scholar

  • NAMER, G. 1987. Mémoire et société. Paris: Méridiens Klincksieck.Google Scholar

  • NAMER, G. 2000. Halbwachs et la mémoire sociale. Paris: L’Harmattan.Google Scholar

  • NORA P. (ed.) 1984. Les lieux de mémoire. I - La République. Paris: Gallimard.Google Scholar

  • OLICK, J. K. 2007. The Politics of Regret. New York: Routledge.Google Scholar

  • OLICK, J. K. - VINITZKY-SEROUSSI, V. - LEVY, D. 2011. The Collective Memory Reader. Oxford: Oxford University Press.Google Scholar

  • PANDEL, H. J. 1987. „Dimensionen des Geschichtsbewustßtsein.“ In: Geschichtsdidaktik 2, Jg. 12, 130-142.Google Scholar

  • PARSONS, T. 1971. Společnosti: Vývojové a srovnávací hodnocení. Praha: Svoboda.Google Scholar

  • RICOEUR, P. 2000. La mémoire, l’histoire, l’oubli. Paris: Seuil.Google Scholar

  • RÜSSEN, J. 1994. Historische Orientierung: Über die Arbeit des Geschichtsbewußtsein, sich in der Zeit zurechtzufinden. Köln: Böhlau.Google Scholar

  • RÜSSEN, J. 2001. Geschichtsbewußtsein: psychochologische Grundlagen, Entwicklungskonzepte, empirische Befunde. Köln: Böhlau.Google Scholar

  • RÜSEN, J. 2004. „Historical Consciousness: Narrative Structure, Moral Funciton, and Ontogenetic Development.“ In: Seixas, P. /ed./, Theorizing Historical Consciousness. Toronto. University of Toronto Press: 63-85.Google Scholar

  • SARBIN, T.R. /ed./ 1986. Narrative Psychology: The Storied Nature of Human Conduct. New York: Praeger.Google Scholar

  • SEIXAS, P. /ed./ 2004. Theorizing Historical Consciousness. Toronto. University of Toronto Press.Google Scholar

  • STRAUB, J. 2005. „Telling Stories, Making History: Toward a Narative Psychology of the Historical Construction of Meaning. In.: Straub, J. /ed./, Narration, Identity, and Historical Consciousness. New York, Oxford: Berghahn Books: 44-98.Google Scholar

  • STRAUB, J. /ed./ 1998. Erzählung, Identität und historisches Bewusstsein. Die psychologische Konstruktion von Zeit und Geschichte. Frankfurt am Main: Suhrkamp.Google Scholar

  • ŠUBRT, J. /ed./ 2010. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum. Kolín: Historická sociologie ŠUBRT, J., PFEIFEROVÁ, Š. (2010). „Kolektivní paměť jako předmět historickosociologického bádání.“ In: Historická sociologie. 1/ 2010. Vol. 2.: 9-29.Google Scholar

  • THOMAS W. I., 1965. Person und Sozialverhalten. Berlin: Luchterhand.Google Scholar

  • TODOROV, T. 1998. „Zneužívání paměti.“ In: Antologie francouzských společenských věd: Politika paměti. Cahiers du Cefres 13: 91-117.Google Scholar

  • ULEDOV, A. K. (1973). Struktura společenského vědomí. Praha: Svoboda.Google Scholar

  • VANĚK, J. (1980). Teorie společenského vědomí. Praha: Panorama. Google Scholar

About the article

Published Online: 2014-03-25

Published in Print: 2014-03-01


Citation Information: Slovak Journal of Political Sciences, ISSN (Online) 1335-9096 , DOI: https://doi.org/10.2478/sjps-2014-0008.

Export Citation

This content is open access.

Comments (0)

Please log in or register to comment.
Log in