Jump to ContentJump to Main Navigation
Show Summary Details
In This Section

Slovak Journal of Political Sciences

The Journal of University of Saint Cyril and Metodius in Trnava

4 Issues per year

Open Access
Online
ISSN
1335-9096
See all formats and pricing
In This Section

Historical Consciousness in the Focus of Sociological Enquiry

Doc. Jiří Šubrt
  • Corresponding author
  • Department of Historical Sociology, Faculty of Humanities, Charles University in Prague, U Kříže 8, 158 00 Prague 5, Czech Republic
  • Email:
Published Online: 2014-03-25 | DOI: https://doi.org/10.2478/sjps-2014-0008

Abstract

Historical Consciousness in the Focus of Sociological Enquiry. This article attempts to elaborate a theory of historical consciousness which could apply to the area of empirical sociological enquiry. Its essential idea is that it is possible to view historical consciousness as an "entity" shaped by the interplay of four components: a) lived historical experience (lived personally, eventually transmitted through interpersonal contact), b) ideology, particularly state ideology and ideology of political parties, c) knowledge produced by historiography and historical science, d) collective memory

Abstract

Historické vědomí v ohnisku sociologického zkoumání. Článek přináší nástin teorie historického vědomí, která je určena k aplikaci v oblasti empirického sociologického zkoumání (dotazování). Základní myšlenkou této koncepce je, že historické vědomí lze nahlížet jako „entitu“, jež je tvořena souhrou čtyř komponent, kterými jsou: a) prožitá historická zkušenost (prožitá osobně, případně přenášená v interpersonálním kontaktu), b) ideologie, zejména státní ideologie a ideologie politických stran, c) poznatky produkované dějepisectvím a historickou vědou, d) kolektivní paměť

Keywords: historical consciousness; collective memory; lived historical experience; ideology; historical science

Kľúčovéslová: historické vědomí; kolektivní paměť; prožitá historická zkušenost; ideologie; historická věda

References

  • ASSAMANN, A. 2006. Der lange Schaten der Vergangenheit: Erinnerungskultur und Geschichtspolitik. München: Beck.

  • ASSMANN, A. 2009. Erinnerungsräme: Formen und Wandlungen des kulturellen Gadätnisses. München: Beck.

  • ASSMANN, J. 2001. Kultura a paměť: Písmo, vzpomínky a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha: Prostor.

  • ASSMANN, J. 2007. Religion und kulturelles Gadätnis. München: Beck.

  • BERGER, P. L. 1991. Pozvání do sociologie. Praha: FMO.

  • BERGER, P. L., LUCKMANN, T. 1999. Sociální konstrukce reality: Pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

  • BERGMANN, W., 1983. „Das Problem der Zeit in der Soziologie.“ In: Kölner Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie. Vol. 35., No. 3: 462-504.

  • BERGSON, H. (1896) 2003. Hmota a paměť. Praha: OIKOYMENH.

  • BORRIES, B. von 1988. Geschichtslernen und Geschichtsbewußtsein. Stuttgart: Klett..

  • BORRIES, B. von 1990. Geschichtsbewußtsein als Identitätsgewinn? Fachdidaktische Programmatik und Tatsachenforschung. Hagen: Margit Rottmann.

  • BORRIES, B. von 1995. Das Geschichtsbewußtsein Jugendlicher. Erste repräsentative Untersuchung über Vergangenheitsbedeutung, Gegenwatwahrnehmungen und Zukunftserwarungen von Schülerinnen und Schülern in Ost-und Westdeutschland. Weinheim: Juventa.

  • BOURDIEU, P. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum.

  • BRUNER, J. 1990. Acts of Meaning. Cambridge, MA: Harvard University Press DILTHEY, W. (1910) 1981. Der Aufbau der geschichtlichen Welt in den Geisteswissenschaften. Frankfurt am Main : Suhrkamp.

  • GADAMER, H.-G. 1979. „The Problem of Historical Consciousness“. In: P. Rabinow, P. Sullivan, W. M. /ed./, Interpretive Social Science: A Reader. Berkeley: University of Califorina: 103-160.

  • GEORGI, V. B. - OHLIGER, R. 2009. Crossover Geschichte: Historisches Bewusstsein Jugendlicher in der Einwanderungsgesellschaft. Hamburg: Körber-Stiftung.

  • GIDDENS, A. 2000. Unikající svět: Jak globalizace mění náš život. Praha: Sociologické nakladatelství:

  • HALBWACHS, M. 1950. La mémoire collective. Paris: PUF.

  • HALBWACHS, M. 1994. Les cadres sociaux de la mémoire. Paris: Albin Michel.

  • HERVIEU-LÉGER, D. 1993. La Religion pour Mémoire. Paris: Le Cerf.

  • HROCH, M. 2010. „Historické vědomí a potíže s jeho výzkumem dříve i nyní.“ In: Šubrt, J. (ed.), Historické vědomí jako předmět předmět badatelského zájmu: Teorie a výzkum. Kolín: Historická sociologie - knižní řada, S. 31 - 46.

  • JEISMANN, K.-E. 1988. „Geschichtsbewußtsein als zentrale Kategorie der Geschichtsdidaktik.“ In.: Schneider G. /ed./, Geschichtsbewußtsein und historisch-politisches Lernen. Pfaffenweiter: Centaurus, 1-24.

  • KVASNIČKOVÁ, A. 2005. Náboženstvo jako kolektívna paměť: prípad Slovenska a Čiech. Bratislava: Univerzita Komenského.

  • LUHMANN, N. 1988. Soziologische Aufklärung. Bd. 2, Opladen: Westdeutscher Verlag.

  • LYOTARD, J.-F. 1993. O postmodernismus. Praha: Filosofia.

  • MEAD, G. H. 1936. Movements of Thought in the Nineteenth Century. Ed. by M. H. Moore. Chicago: The University of Chicago Press. MEAD, G. H. 1959. The Philosphy of the Present. Ed. by A. E. Murphy. La Salle - Ill.: Open Court.

  • NAMER, G. 1987. Mémoire et société. Paris: Méridiens Klincksieck.

  • NAMER, G. 2000. Halbwachs et la mémoire sociale. Paris: L’Harmattan.

  • NORA P. (ed.) 1984. Les lieux de mémoire. I - La République. Paris: Gallimard.

  • OLICK, J. K. 2007. The Politics of Regret. New York: Routledge.

  • OLICK, J. K. - VINITZKY-SEROUSSI, V. - LEVY, D. 2011. The Collective Memory Reader. Oxford: Oxford University Press.

  • PANDEL, H. J. 1987. „Dimensionen des Geschichtsbewustßtsein.“ In: Geschichtsdidaktik 2, Jg. 12, 130-142.

  • PARSONS, T. 1971. Společnosti: Vývojové a srovnávací hodnocení. Praha: Svoboda.

  • RICOEUR, P. 2000. La mémoire, l’histoire, l’oubli. Paris: Seuil.

  • RÜSSEN, J. 1994. Historische Orientierung: Über die Arbeit des Geschichtsbewußtsein, sich in der Zeit zurechtzufinden. Köln: Böhlau.

  • RÜSSEN, J. 2001. Geschichtsbewußtsein: psychochologische Grundlagen, Entwicklungskonzepte, empirische Befunde. Köln: Böhlau.

  • RÜSEN, J. 2004. „Historical Consciousness: Narrative Structure, Moral Funciton, and Ontogenetic Development.“ In: Seixas, P. /ed./, Theorizing Historical Consciousness. Toronto. University of Toronto Press: 63-85.

  • SARBIN, T.R. /ed./ 1986. Narrative Psychology: The Storied Nature of Human Conduct. New York: Praeger.

  • SEIXAS, P. /ed./ 2004. Theorizing Historical Consciousness. Toronto. University of Toronto Press.

  • STRAUB, J. 2005. „Telling Stories, Making History: Toward a Narative Psychology of the Historical Construction of Meaning. In.: Straub, J. /ed./, Narration, Identity, and Historical Consciousness. New York, Oxford: Berghahn Books: 44-98.

  • STRAUB, J. /ed./ 1998. Erzählung, Identität und historisches Bewusstsein. Die psychologische Konstruktion von Zeit und Geschichte. Frankfurt am Main: Suhrkamp.

  • ŠUBRT, J. /ed./ 2010. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum. Kolín: Historická sociologie ŠUBRT, J., PFEIFEROVÁ, Š. (2010). „Kolektivní paměť jako předmět historickosociologického bádání.“ In: Historická sociologie. 1/ 2010. Vol. 2.: 9-29.

  • THOMAS W. I., 1965. Person und Sozialverhalten. Berlin: Luchterhand.

  • TODOROV, T. 1998. „Zneužívání paměti.“ In: Antologie francouzských společenských věd: Politika paměti. Cahiers du Cefres 13: 91-117.

  • ULEDOV, A. K. (1973). Struktura společenského vědomí. Praha: Svoboda.

  • VANĚK, J. (1980). Teorie společenského vědomí. Praha: Panorama.

About the article

Published Online: 2014-03-25

Published in Print: 2014-03-01



Citation Information: Slovak Journal of Political Sciences, ISSN (Online) 1335-9096 , DOI: https://doi.org/10.2478/sjps-2014-0008. Export Citation

This content is open access.

Comments (0)

Please log in or register to comment.
Log in