From LBK to SBK: Pottery, Bones, Lithics and Houses at the Neolithic site of Hrdlovka, Czech Republic

Václav Vondrovský 1 , 2 , Jaromír Beneš 1 , 2 , Michaela Divišová 1 , Lenka Kovačiková 1  and Petr Šída 2 , 3
  • 1 Laboratory of Archaeobotany and Palaeoecology, Faculty of Science, University of South Bohemia, Na Zlaté stoce 3, 370 05 České Budějovice, Czech Republic
  • 2 Institute of Archaeology, Faculty of Philosophy, University of South Bohemia, Branišovská 31a, 370 05 České Budějovice, Czech Republic
  • 3 Department of Archaeology, Faculty of Arts, University of West Bohemia, Sedláčkova 15, 306 14 Plzeň, Czech Republic

Abstract

The paper is focused on the period of cultural change at the turn of 6th and 5th millennia BC, when the uniform Linear Pottery Culture (LBK) occupying an extensive area disintegrated in several local groups or cultures, including the Stroked Pottery Culture (SBK) emerging in the regions of Bohemia and Saxony. The data comprising pottery, animal bones, lithics, as well as architectural attributes from Hrdlovka site, situated in northwest Bohemia, are presented. In accordance with the sites of Hrbovice-Chabařovice and Dresden- Prohlis a rather uninterrupted LBK/SBK transition has been observed, which contrasts with the image of “LBK crisis” observed in other regions. Lithics production and distribution networks of raw material seem to be stable. The change in stockkeeping strategies correlating with the transitional period are considered rather as modification of local environmental conditions. On the level of households, a similar architectural development has been documented at the Hrdlovka and Dresden-Prohlis sites. The processes of LBK/SBK transition in terms of cultural change are also discussed.

If the inline PDF is not rendering correctly, you can download the PDF file here.

  • Arnold, D. E. (1985). Ceramic theory and cultural process. Cambridge: Cambridge University Press.

  • Behrensmeyer, A. K. (1978). Taphonomic and ecologic information from bone weathering. Paleobiology, 4, 150-162.

  • Beneš, J. (1991). A Neolithic settlement site at Hrdlovka-Liptice: excavations of 1987-1990. In P. Charvát, E. Neustupný & P. Vařeka (Eds.), Archaeology in Bohemia 1986-1990. (pp. 75-79). Praha: Archeologický ústav ČSAV.

  • Beneš, J. (1998). Tier- oder Handwerkerbestattungen ? Ein Beispiel zweir Únetitzer Objekte in Hrdlovka (NW-Böhmen). In: J.Michálek, K. Schmotz, M. Zápotocká (Eds.), Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen, 7. Treffen, 11-14 June 1997. (pp. 130-134). Landau an der Isar, Germany. Rahden: Marie Leidorf.

  • Beneš, J. (1999). Starobronzové pohřebiště s objekty zvláštního charakteru z Hrdlovky, severozápadní Čechy. In P. Čech (Ed.), Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1993-1997. (pp. 45-75). Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech.

  • Beneš, J., Brůna, V. & Křivánek, R. (1993). The changing landscape of North-West Bohemia during the last two centuries. Památky archeologické, 84, 142-149.

  • Beneš, J. & Dobeš, M. (1992). Eine schnurkeramische Gräbergruppe und ein Objekt der Kugelamphorenkultur aus Hrdlovka (NW-Böhmen). Praehistorica, 19, 67-79.

  • Beneš, J., Vondrovský, V., Kovačiková, L., Šída, P., & Divišová, M. (2014). Decoding the Neolithic Building Complex: the Case of the Extraordinarily Large House III from Hrdlovka, Czech Republic. Interdisciplinaria Archaeologica: Natural Sciences in Archaeology, 5, 99-118.

  • Beneš, J., Vondrovský, V., Šída, P., Divišová, M., Kovačiková, L., Kovárník, J., Vavrečka, P. (2015). The rare deposition of the Neolithic (SBK) grinding tools and longhouse 8 from Hrdlovka (Czech Republic): analysis and 3D virtual reconstruction. Interdisciplinaria archaeologica: Natural Sciences in Archaeology, 6, 161-179.

  • Behrensmeyer, A. K. (1978). Taphonomic and ecologic information from bone weathering. Paleobiology, 4, 150-162.

  • Binford, L. R. (1962). Archaeology as anthropology. American Antiquity, 28, 217-225.

  • Borić, D. (2008). First households and „house societies“ in European prehistory. In A. Jones (Ed.), Prehistoric Europe: theory and practice. (pp. 109-142). Chichester: Wiley-Blackwell.

  • Brandt von, D. (1988). Häuser. In: U. Boelicke, D. Brandt von, J. Lüning, P. Stehli & A. Zimmermann (Eds.), Der bandkeramische Siedlungsplatz Langweiler 8. Gemeinde Aldenhoven, Kreis Düren. (pp. 36-289). Köln: Rheinland.

  • Brink-Kloke, H. (1992). Drei Siedlungen der Linienbandkeramik in Niederbayern: Studien zu den Befunden und zur Keramik von Alteglofsheim-Köfering, Landshut-Sallmansberg und Straubing-Lerchenhaid. Buch am Erlbach: Marie Leidorf.

  • Burgert, P., Končelová, M. & Květina, P. (2014). Neolitický dům, cesta k poznání sociální identity. In M. Popelka & R. Šmidtová (Eds.), Neolitizace aneb setkání generací. (pp. 29-57). Praha: Univerzita Karlova v Praze.

  • Buttler, W. (1938). Der Donauländische und der westliche Kulturkreis der jüngeren Steinzeit. Berlin: de Gruyter.

  • Clarke, D. L. (1968). Analytical archaeology. London: Methuen.

  • Claßen, E. (2009). Settlement history, land use and social networks of early Neolithic communities in western Germany. In D. Hofmann & P. Bickle (Eds.), Creating communities. New advances in central European Neolithic research. (pp. 95-110). Oxford: Oxbow Books.

  • Coudart, A. (1998). Architecture et société néolithique: l’unité et la variance de la maison danubienne. Documents d’archéologie française. Paris: Maison des sciences de l’homme.

  • Coudart, A. (2015). The Bandkeramik Longhouses: A Material, Social, and Mental Metaphor for Small-Scale Sedentary Societies. In C. Fowler, J. Harding & D. Hofmann (Eds.), The Oxford Handbook of Neolithic Europe. (pp. 309-326). Oxford: Oxford University Press.

  • Dahl, G. & Hjort, A. (1976). Having herds. Pastoral herd growth and household economy. Stockholm: Liber Tryck.

  • Degerbøl, M. & Fredskild, B. (1970). The Urus (Bos primigenius Bojanus) and neolithic domesticated cattle (Bos taurus domesticus Linné) in Denmark. Det Kongelige Danske Videnskabernes Selskab Biologiske Skrifter 17 (pp. 1-227). København: Munksgaard.

  • Driesch, A. von den (1976). A guide to the measurement of animal bones from archaeological sites. Peabody Museum. Bulletin 1. Cambridge: Peabody Museum, Harvard University.

  • Evin, A., Cucchi, T., Cardini, A., Vidarsdottir, U. S., Larson, G., & Dobney, K. (2013). The long and winding road: identifying pig domestication through molar size and shape. Journal of Archaeological Science, 40, 735-743.

  • Childe, V.G. (1929). The Danube in Prehistory. Oxford: Clarendon Press.

  • Farruggia, J. P. (2002). Une crise majeure de la civilisation du Néolithique Danubien des années 5100 avant notre ere. Archeologické rozhledy, 54, 44-98.

  • Frirdich, C., Cladders, M., Stäuble, H., Girardelli, D. & Tischendorf, T. (2015). Aspects of change in the bandkeramik settlement area of Eythra, distr. Leipzig, Saxony. Anthropologie, 53, 447-456.

  • Gomart, L., Hachem, L., Hamon, C., Giligny, F., & Ilett, M. (2015). Household integration in Neolithic villages: A new model for the Linear Pottery Culture in west-central Europe. Journal of Anthropological Archaeology, 40, 230-249.

  • Gronenborn, D. (2006). Climate change and socio-political crises: some cases from Neolithic Central Europe. Journal of Conflict Archaeology, 2, 13-32.

  • Gronenborn, D. (2009). Climate fluctuations and trajectories to complexity in the Neolithic: towards a theory. Documenta Praehistorica, 36, 97-110.

  • Gronenborn, D., Strien, H., Dietrich, S. & Sirocko, F. (2014). ‚Adaptive cycles‘ and climate fluctuations: A case study from linear pottery culture in western central Europe. Journal of Archaeological Science, 51, 73-83.

  • Harris, E. C. (1989). Principles of archaeological stratigraphy. London: Academic Press.

  • Harris, E. C. & Reece, R. (1979). An aid for the study of artefacts from stratified sites. Archaeologie en Bretagne, 20‐21, 27‐34.

  • Hodder, I. (1990). The domestication of Europe. Structure and contingency in Neolithic societies. Oxford: Blackwell.

  • Jeunesse, C., Wolf, J.-J., Lefranc, P. & Schaltenbrand, K. (2007). Rubané du sud-ouest et maison trapéziforme: l´exemple de la maison 11 de Sierentz (Haut-Rhin). In: O. Agogue, D. Leroy & C. Verjux (Eds.), Camps, enceintes et structure d´habitat néolithiques en France septentrionale. Actes du 24éme Colloque interregional sur le Néolithique, 27éme supplément á la Revue archéologique du Centré de la France, 19-21 November 1999. (pp. 39-54). Orléans, France. Tours: FERACF.

  • Káčerik, A. (2011). Polykulturní sídelní areál v Krbicích u Chomutova: analýza a syntéza neolitické komponenty. Archeologie ve středních Čechách, 15, 653-703.

  • Kolhoff, C. (1999). Die Keramik des bandkeramischen Fundplatzes Weisweiler 110 (Unpublished master thesis). University of Cologne, Cologne.

  • Končelová, M. & Květina, P. (2015). Neolithic longhouse seen as a witness of cultural change in the Post-LBK. Anthropologie, 53, 431-446.

  • Kovačiková, L., Bréhard, S., Šumberová, R., Balasse, M. & Tresset, A. (2012). The new insights into the subsistence and early farming from Neolithic settlements in Central Europe: the archaeozoological evidence from the Czech Republic. Archaeofauna, 21, 71-97.

  • Květina, P., Končelová, M., (2013) Neolithic LBK Intrasite Settlement Patterns: A Case Study from Bylany (Czech Republic), Journal of Archaeology, 1, http://dx.doi.org/10.1155/2013/581607

  • Květina, P. & Pavlů, I. (2007). Neolithic settlement at Bylany – essential database. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

  • Link, T. (2012). Stilwandel contra Siedlungskontinuität – Zum Übergang von der Linien- zur Stichbandkeramik in Sachsen. In: R. Gleser & V. Becker (Eds.), Mitteleuropa im 5. Jahrtausend vor Christus. Beiträge zur Internationalen Konferenz in Münster 2010, 6-8 October 2010. (pp. 115-132). Münster, Germany, Berlin: Verlag Dr. W. Hopf.

  • Link, T. (2014a). Die linien- und stichbandkeramische Siedlung von Dresden-Prohlis: eine Fallstudie zum Kulturwandel in der Region der oberen Elbe um 5000 v. Chr. Dresden: Landesamt für Archäologie Sachsen.

  • Link, T. (2014b). Welche Krise? Das Ende der Linienbandkeramik aus östlicher Perspektive. In T. Link & D. Schimmelpfennig (Eds.), No Future? Brüche und Ende kultureller Erscheinungen. Fallbeispiele aus dem 6.−2. Jahrtausend v. Chr. Fokus Jungsteinzeit − Berichte der AG Neolithikum 4. (pp. 95-111). Kerpen-Loogh: Welt und Erde Verlag.

  • Link, T. (2014c). Doppelt hält besser – Zur Entwicklung und Verbreitung der Längswände mit Doppelpfosten in der Bandkeramik. In L. Husty, W. Irlinger & J. Pechtl (Eds.), „... und es hat doch was gebracht!“ Festschrift für Karl Schmotz zum 65. Geburtstag. Internationale Archäologie – Studia honoraria 35. (pp. 49-60). Rahden: Marie Leidorf.

  • Link, T. (2015). New ideas in old villages. Interpreting the genesis of the Stroked Pottery Culture. Anthropologie, 53, 351-362.

  • Malina, J., Vašíček, Z. & Zvelebil, M. (1990). Archaeology yesterday and today: the development of archaeology in the science and humanities. Cambridge: Cambridge University Press.

  • Meyer, C., Lohr, C., Gronenborn, D. & Alt, K. W. (2015). The massacre mass grave of Schöneck-Kilianstädten reveals new insights into collective violence in Early Neolithic Central Europe. PNAS, 112, 11217-11222.

  • Meyer, C., Lohr, C., Kürbis, O., Dresely, V., Haak, W., Adler, C. J., Gronenborn, D. & Alt, K.W. (2014). Mass Graves of the LBK: Patterns and Peculiarities. In A. Whittle & P. Bickle (Eds.), Early Farmers. The View from Archaeology and Science. (pp. 307-325). Oxford: Oxford University Press.

  • Modderman, P. J. R. (1970). Linearbandkeramik aus Elsloo und Stein. Analecta praehistorica Leidensia III. Leiden: University Press.

  • Modderman, P. J. R. (1988). The Linear Pottery Culture: Diversity in Uniformity. Berichten van de Rijksdienst voor het Outheidkundig Bodemonderzoek, 38, 63-139.

  • Pavlů, I. (1977). K metodice analýzy sídlišť s lineární keramikou. Památky archeologické, 68, 5-55.

  • Pavlů, I. (2002). Neolitické komponenty na polykulturních lokalitách v mikroregionu Vrchlice u Klejnárky. In I. Pavlů (Ed.), Bylany Varia 2. (pp. 45-116). Praha: Archeologický ústav AV ČR.

  • Pavlů, I. (2014). Společnost a lidé na neolitickém sidlišti Bylany. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

  • Pavlů, I. & Zápotocká, M. (1979). Současný stav a úkoly studia neolitu v Čechách. Památky archeologické, 52, 281-318.

  • Pavlů, I. & Zápotocká, M. (Ed.) (2013). Archaeology in Bohemia 2. The Neolithic. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

  • Payne, S. & Bull, G. (1988). Components of variation in measurements of pig bones and teeth, and the use of measurements to distinguish wild from domestic pig remains. Archaeozoologia, 2, 27-66.

  • Pechtl, J. (2010). Anmerkungen zum Kenntnisstand linienbandkeramischer Hausarchitektur im südöstlichen Bayern und zum Potenzial ihrer typologischen Auswertung. Fines Transire, 19, 35-51.

  • Pleinerová, I. & Pavlů, I. (1979). Březno: osada z mladší doby kamenné v severozápadních Čechách. Ústí nad Labem: Okresní muzeum v Lounech.

  • Přichystal, A. (2013). Lithic raw materials in prehistoric times of Eastern Central Europe. Brno: Masaryk University.

  • Rauerová, M. (2013). Neolitické sídliště s hroby v Hrobčicích, okr. Teplice (výzkum 2011) (Unpublished bachelor thesis). Charles University, Prague.

  • Rulf, J. (1991). Neolithic agriculture of Central Europe – review of the problems. Památky archeologické, 82, 376-384.

  • Řídký, J., Kovačiková, L. & Půlpán, M. (2013). Chronologie mladoneolitických objektů a soubor kosterních zvířecích pozůstatků ze sídelního areálu s rondelem ve Vchynicích (okr. Litoměřice). Archeologické rozhledy, 65, 227-284.

  • Schmidt, B., Gruhle, W., Rück, O. & Feckmann, K. (2005). Zur Dauerhaftigkeit bandkeramischer Häuser im Rheinland (5300–4959 v. Chr.) – eine Interpretation dendrochronologischer und bauhistorischer Befunde. In D. Gronenborn (Ed.), Klimaveränderungen und Kulturwandel in neolithischen Gesellschaften Mitteleuropas, 6700–2200 cal. BC. (pp. 151-170). Mainz: RGZM.

  • Shennan, S. J. & Wilkinson, J. R. (2001). Ceramic style change and neutral evolution: A case study from Neolithic Europe. American Antiquity, 66, 577-593.

  • Soudský, B. (1967). Principles of automatic data treatment applied on Neolithic pottery. Praha: Archeologický ústav ČSAV.

  • Stäuble H. (2005). Häuser und absolute Datierung der Ältesten Bandkeramik. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie. Bonn: Habelt.

  • Stäuble, H. (2014). Die Krise am Ende der Linienbandkeramik. Oder ist es am Ende eine Krise der Bandkeramik-Forschung?! In T. Link & D. Schimmelpfennig (Eds.), No Future? Brüche und Ende kultureller Erscheinungen. Fallbeispiele aus dem 6.−2. Jahrtausend v. Chr. Fokus Jungsteinzeit − Berichte der AG Neolithikum 4. (pp. 11-49). Kerpen-Loogh: Welt und Erde Verlag.

  • Strien, H. C. (2000). Untersuchungen zur Bandkeramik in Württemberg. Bonn: Habelt.

  • Strien, H. C. & Gronenborn, D. (2005). Klima- und Kulturwandel während des mitteleuropäischen Altneolithikums (58./57.–51./50. Jahrhundert v. Chr.). In D. Gronenborn (Ed.), Climate variability and culture change in Neolithic societies of Central Europe. (pp. 131-149). Mainz: RGZM.

  • Šída, P. (2007). Využívání kamenné suroviny v mladší a pozdní době kamenné. Dílenské areály v oblasti horního Pojizeří. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 3. Praha: Univerzita Karlova v Praze.

  • Šmilauer, P. & Lepš, J. (2014). Multivariate analysis of ecological data using CANOCO 5. New York: Cambridge University Press.

  • Šumberová, R. (1994). Analýza keramiky z objektu 77 ze sídliště kultury s LnK v Chotěbudicích, okr. Louny. Praehistorica, 21, 11-12.

  • Šumberová, R. (1995). Objekt kultury s lineární keramikou z Malého Března, okr. Most a mikroregion horního toku Srpiny v neolitu. In J. Blažek, J. & P. Meduna (Eds.), Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1983-1992. (pp. 81-96). Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech.

  • Ter Braak, C. J. F & Šmilauer, P. (2002). Canoco reference manual and CanoDraw for Windows user’s guide: software for canonical community ordination (version 4.5). Ithaca: Microcomputer Power.

  • Teschler-Nicola, M., Prohaska, T. & Wild, E. M. (2006). Der Fundkomplex von Asparn/Schletz (Niederösterreich) und seine Bedeutung für den aktuellen Diskurs endliniearbandkeramischer Phänomene in Zentraleuropa. In: J. Piek & T. Terberger (Eds.), Frühe Spuren der Gewalt – Schädelverletzungen und Wundversorgung an prähistorischen Menschenresten aus interdisziplinärer Sicht. Beitr. Ur- u. Frühgesch. Mecklenburg-Vorpommern 41, 28-30 November 2003, Rostock, Germany. (pp. 61-76). Schwerin: Landesamt für Kultur und Denkmalpflege.

  • Tichý, R. (2014). Neolitizace jako proces vzájemného učení. In M. Popelka & R. Schmidtová (Eds.), Neolitizace aneb setkání generací. (pp. 301-320). Praha: Univerzita Karlova v Praze.

  • Velde van de, P. (2007). On the neolithic pottery from the site. In P. van de Velde (Ed.), Excavations at Geleen-Janskamperveld 1990/1991. Analecta Praehistorica Leidensia, 39, 99-127.

  • Vondrovský, V. (2015). Neolitický sídelní areál Hrdlovka: analýza keramického materiálu (Unpublished master thesis). University of South Bohemia, České Budějovice.

  • Wahl, J. & König, H. G. (1987). Anthropologisch-traumatologische Untersuchung der menschlichen Skelettreste aus dem bandkeramischen Massengrab bei Talheim, Kreis Heilbronn. Fundberichte aus Baden-Württemberg, 12, 65-193.

  • Wahl, J. & Trautmann, I. (2012). Neolithic massacre at Talheim: a pivotal find in conflict archaeology. In R. J. Schulting & L. Fibiger (Eds.), Sticks, stones, and broken bones. Neolithic violence in a European perspective. (pp. 77-100). Oxford: Oxford University Press.

  • Werra, D. (2010). Longhouses and long-distance contacts in the Linearbandkeramik communities on the north-east border of the oecumene: “à parois doubles” in Chełmno Land (Poland). Anthropologica et Praehistorica, 121, 121-142.

  • White, L. (1959). The Evolution of Culture. New York: McGraw-Hill Book Company.

  • Wild, E. M., Stadler, P., Hausser, A., Kutschera, W., Steier, P., Teschler-Nicola, M., Wahl, J. & Windl, H. J. (2004). Neolithic massacres: local skirmishes or general warfare in Europe?. Radiocarbon, 46, 377-386.

  • Zápotocká, M. (1978). Ornamentace neolitické vypíchané keramiky. Archeologické rozhledy, 30, 504-534.

  • Zápotocká, M. (1998). Bestattungsritus des böhmischen Neolithikums (5500–4200 B.C.): Gräber und Bestattungen der Kultur mit Linear-, Stichband- und Lengyelkeramik. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

  • Zápotocká, M., (2009). Der Übergang von der Linear- zur Stichbandkeramik in Böhmen. In: A. Zeeb-Lanz (Ed.), Krisen – Kulturwandel – Kontinuitäten: zum Ende der Bandkeramik in Mitteleuropa. Beiträge der Internationalen Tagung in Herxheim bei Landau (Pfalz) vom 14.-17. 06. 2007. 14-17 June 2007, Herxheim, Germany. (pp. 303-315). Rahden: Marie Leidorf.

  • Zápotocká, M. & Muška, J. (2007). Hrbovice, okres Ústí nad Labem. Výzkum 1978: sídelní areál kultury s keramikou lineární a vypíchanou. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

  • Zeder, M. A. & Pilaar, S. E. (2010). Assessing the reliability of criteria used to identify mandibles and mandibular teeth in sheep, Ovis, and goats, Capra. Journal of Archaeological Science, 37, 225-242.

  • Zeder, M. A. & Lapham, H. A. (2010). Assessing the reliability of criteria used to identify postcranial bones in sheep, Ovis, and goats, Capra. Journal of Archaeological Science, 37, 2887- 2905.

  • Zeeb-Lanz, A., Arbogast, R. M., Haack, F., Haidle, M. N., Jeunesse, C., Orschiedt, J., Schimmelpfennig, D. & Van Willingen, S. (2008). The Lbk settlement with pit enclosure at Herxheim near Landau (Palatinate) – first results. In D. Hofmann & P. Bickle (Eds.), Creating communities. New advances in central european Neolithic research (pp. 202-220). Oxford: Oxbow Books.

OPEN ACCESS

Journal + Issues

Search